Studenti nechávají umělou inteligenci absolvovat za ně celé kurzy. Otázka je, co se z toho může naučit vaše pracoviště

Učitelka v USA s dvacetiletou praxí seděla a četla příspěvky ve vlastní diskusi ke kurzu a nakonec si nahlas položila otázku: mluvím tady jen s boty?

Ano, a to v znepokojivé míře. New York Times nedávno zkoumal, co se děje v amerických online kurzech, a odpověď se dá těžko přehánět. Studenti už se neomezují na to, že si nechají od chatbota poradit s úkolem. Svěřují umělé inteligenci své přihlašovací údaje a nechávají ji absolvovat celý kurz: sledovat přednášky, psát zkoušky, vypracovávat eseje a dokonce se účastnit diskuzí, kde se vydává za studenta a povídá si s ostatními nebo s učitelem o probírané látce.

Zatímco agent studuje, student dělá něco jiného. Noviny zmiňují scrollování sociálních sítí nebo hraní her.

Co je to AI agent, za minutu

Běžný chatbot odpovídá, když se ho zeptáte. AI agent dostane úkol a zvládne ho sám: přihlásí se, kliká, čte, píše a odevzdává, krok za krokem, bez toho, aby u toho někdo seděl. Je to stejná technologie, která vám může připravit zítřek tak, že si přečte kalendář a vytáhne potřebné podklady. Technologie sama o sobě není problém. Problém je, co se stane, když nikdo nevidí, co dělá, a v jehož jménu to dělá.

Nikdo nechce být tím, kdo to zastaví

Nejzajímavější na celé analýze nejsou studenti. Jsou to dospělí.

Podle novin AI firmy nedělají skoro nic. Žádná ze tří nejpoužívanějších služeb, které studenti využívají, neodmítne napsat celou esej, žádná nebrání svým modelům v přihlašování na výukové platformy a žádná nevyhověla prosbě učitelů, aby AI alespoň oznámila, že je to AI, když se účastní diskuze. Jedna firma dokonce odpověděla, že takový požadavek by ohrozil soukromí studentů. Přečtěte si tu větu ještě jednou.

Univerzity zatím stojí na dvou židlích. Mnohé mají milionové smlouvy s AI firmami a rozdávají nástroje umělé inteligence jak učitelům, tak studentům, zatímco každý učitel si sám rozhoduje, zda jejich používání podpořit, tolerovat, nebo trestat. Jeden učitel z univerzity, která právě uzavřela velkou smlouvu na AI, to shrnul takto: nedostávám žádné pokyny, jak studenty odrazovat, místo toho mám školení, jak to používat.

Zároveň se to podporuje i zakazuje a pravidla závisí na tom, koho se zeptáte. Zní vám to povědomě jako vaše pracoviště?

Útěk do fyzického světa

Některé školy z toho vyvodily důsledky a je to výmluvné: jediné, co spolehlivě funguje, je opustit obrazovku. Právnická fakulta v Chicagu zakázala v posluchárnách pro první ročníky počítače, tablety i mobily. Univerzita Princeton zrušila svou více než sto let starou čestnou kodex, která umožňovala studentům psát zkoušky bez dohledu, po skandálu s umělou inteligencí.

Čestný kodex, který vydržel světové války i pandemie, nevydržel AI agenty. Ne proto, že by studenti byli horší lidé, ale protože systém byl postavený na předpokladu, který už neplatí: že ten, kdo něco odevzdává, je ten, kdo to udělal.

Stejný film se promítá i na vašem pracovišti

Vyměňte studenty za kolegy, výukovou platformu za vaše systémy a esej za nabídku a máte stejný příběh. Složky jsou povědomé:

Využívání AI, které nikdo nevidí, v soukromých účtech a nástrojích, o kterých vedení neví. Dvojí signál shora, kdy se AI zároveň podporuje i podezírá. A pravidla, která v praxi určuje každý vedoucí sám, stejně jako každý učitel sám.

Řešení škol, tedy zákazy a návrat k papíru a tužce, pro pracoviště není možné. Nikdo na kanceláři nezakáže počítače. Zbývá jediná cesta, která funguje: udělat používání viditelným místo neviditelného.

Proto jsme postavili EuroWork tak, aby nikdy nebylo pochyb, kdo co udělal. Odpovědi od AI jsou označené jako odpovědi od AI, to od srpna vyžaduje unijní nařízení o umělé inteligenci. Náš AI kolega předloží plán a čeká na schválení před každým krokem a každé spuštění zanechá záznam o tom, co se stalo a kolik to stálo. Nic se neodesílá v cizím jménu a to, co agent napíše, se stane návrhem, který musí člověk schválit svým jménem a se svou odpovědností.

Učitelka z analýzy vlastně chtěla jen jednu věc: vědět, kdy mluví s počítačem. Není to mnoho. Mělo by to být samozřejmostí, ve škole i v práci.

Tři otázky na příští poradu vedení

Víte, jaké nástroje umělé inteligence se dnes ve vašich systémech používají a v čí režii?

Posíláte dvojí signál, nadšenou smlouvu centrálně a ticho o pravidlech lokálně?

A pokud by se zákazník zeptal, kdo vlastně napsal vaši poslední nabídku, jak jste si jistí odpovědí?

Kdo nedokáže odpovědět, má stejný problém jako univerzity. Rozdíl je v tom, že vy ještě můžete zvolit jinou cestu.

Zdroj

Analýza vyšla v New York Times 10. srpna 2026 a je za paywallem: nytimes.com/2026/08/10/us/ai-cheating-online-degrees.html