Od LunarStormu k EuroWorku

V roce 1996 se na internetu moc dělat nedalo. Člověk si mohl přečíst jednu stránku. Pak ještě jednu.

Toho roku postavil Rickard Eriksson Stajl Plejs Community, místo, kde se dalo nechat vzkaz někomu a dostat odpověď. Marku Zuckerbergovi tehdy bylo dvanáct. Na přelomu tisícilet se stránka přejmenovala na LunarStorm a nejvíc členů měla 1,2 milionu Švédů. Pro celou jednu generaci to nebyla jen další stránka. To byl internet.

Stránka získala Velkou cenu internetu a porota napsala zhruba to, co už všichni, kdo ji používali, věděli: LunarStorm naučil mladé Švédy víc o počítačích a síti než jakýkoli státní projekt, protože se na ni opravdu chtěli přihlásit.

To je celé kouzlo a pořád platí. Technologie, kterou lidé chtějí používat, dokáže víc než technologie, kterou jim někdo přikáže používat.

O třicet let později stejná myšlenka

Teď je zpátky. Firma za LunarStorm se jmenovala LunarWorks. Ta nová se jmenuje EuroWork. Některé vzorce se prostě drží.

Tentokrát nejde o návštěvní knihy, ale o to, co se stane se smlouvou, kterou jste minulé úterý zkopírovali do nějaké AI služby.

Prostřednictvím Nischad Utbildning stihli Rickard Eriksson a jeho kolegové projít přes 10 000 firem a veřejných institucí v oblasti AI a digitální komunikace. Po dostatečném množství školení se jeden vzorec nedá přehlédnout: AI se už používá všude, ale potichu.

Někdo zkopíruje smlouvu, aby pochopil odstavec. Někdo nahraje zprávu s osobními údaji, aby dostal shrnutí. Téměř vždy přes soukromý účet, ve volném čase, protože to bylo rychlejší. Říká se tomu stínová AI a nedělá se to ze zlomyslnosti. Dělá se to proto, že pracovní den je příliš krátký.

Problém je, že nikdo nedokáže odpovědět na jednoduchou otázku: kam se ty údaje poděly?

Co slyší, když se zeptá

Nejčastěji nepotká někoho, kdo by chtěl AI zakázat. Potká někoho, kdo by chtěl říct ano, aniž by se kvůli tomu cítil špatně. Šéfa, který tuší, co se děje, ale nechce být tím, kdo nadává. Pověřence pro ochranu osobních údajů, který by raději nic nevěděl.

Proto vznikl EuroWork. Místo, kde to jde dělat jinak, s pravidly nastavenými organizací, a ne každým zvlášť.

Tak to vypadá v praxi. Zpracování AI probíhá standardně u evropských poskytovatelů a nic, co se zadá, se nepoužije k trénování cizí AI. ChatGPT a Claude jsou k dispozici jako volitelné možnosti pro ty, kdo je vědomě chtějí, nikdy pro citlivý obsah, a správce je může úplně vypnout.

Než se něco odešle, projde to automatickou kontrolou. Pokud obsahuje rodná čísla, zdravotní údaje nebo obchodní tajemství, zvýší se ochrana a vy uvidíte, co přesně způsobilo její zvýšení. Nikdo si nemusí pamatovat žádné pravidlo.

Víc než jen okno pro chat

Chatovací okno by bylo snadné vytvořit. To, co zabere čas, je udělat z AI něco, co se opravdu používá k práci.

Můžete si vytvořit vlastní asistenty na základě vlastních materiálů. Jeden, který měl jako zdroj grafickou příručku, si přečetl inzerát a ukázal na zakázanou barvu, logo ve špatném rohu a chybějící základní barvu, s citací pravidla z příručky.

Dokument se dá přeložit do 35 jazyků s nadpisy, tabulkami a seznamy na svých místech, takže ho můžete poslat dál, aniž by ho někdo musel znovu skládat.

Zvuk ze schůzky se změní v protokol s rozhodnutími a zodpovědnými osobami. Kde něco chybělo ve zvuku, je to uvedeno jako chybějící, místo odhadu.

A pod každou odpovědí je uvedeno, kolik stála. Obvykle pár korun. Vedoucí vidí součet za každého zaměstnance a oddělení a nastaví měsíční limit, který služba dodrží. Nikdo se nemusí ptát, kam peníze zmizely, což je jedna z mála otázek nepříjemnějších než ta o údajích.

Co obvykle říká

"AI vás nenahradí. Nahradí vás někdo, kdo umí správné nástroje AI."

Je to nepříjemná věta a říká se s vřelostí. Nejde o to někoho vystrašit, aby se něco naučil, ale o to, že ten, kdo dostane nástroj do ruky a trochu pomoci, si poradí skvěle. Platilo to pro patnáctileté, kteří se naučili HTML, aby udělali svou prezentaci na LunarStormu hezčí. Platí to pro asistentku v ekonomickém oddělení, která zjistí, že ta uzávěrka zabere dvacet minut místo celého odpoledne.

Od návštěvní knihy ke smlouvě je to dál, než to zní. Ale základní otázka je stejná: budujete něco, co lidé ráno chtějí otevřít, nebo něco, co musí?